První dubnový víkend 4.-6.4.2025 nás čekaly v maďarské Šoproni první mezinárodní závody.
Deset reprezentantů TJ FEZKO Strakonice se mohlo těšit na cestu autobusem tam a zpět a dlouhý závodní víkend.
Za náš tým vyrazili: Hubert Bayernheimer, Barbora Kusiaková, Eliška Květoňová, Klaudie Linhartová, Jana Pešková, Anna Pilsová, Vanesa Tylová, Kristýna Věnečková, Anežka Vokatá a Adam Živnůstka.
Na závody s námi jel i Ran Regev, který s námi loni trénoval a i letos, když má volno, tak na náš trénink zavítá.
S nimi cestovali Radek Jung, Kačka Jungová, Zdeněk Bayernheimer a Jirka Brabec.
Jelo se malým autobusem, sraz jsme měli v pátek v 7:30 hodin před strakonickým bazénem. Velkou bagáž jsme uložili dozadu do autobusu a cca v 7:45 hodin jsme odstartovali směrem Maďarsko. Cesta ubíhala v pohodě, před hranicemi jsme si na benzínové stanici v Halámkách udělali přestávku na svačinu, kafíčko a návštěvu toalet a po povinné půlhodinové přestávce řidiče opět vyrazili.
Tentokrát jsme cestu dotáhli přes Vídeň až do Šoproně, která je kousek za hranicemi s Rakouskem. K hotelu jsme přijeli asi ve 13:30 hodin, ubytovali jsme se a zašli si na pozdní oběd.
Po chvilce odpočinku v pěkných pokojích jsme krásným parkem přešli na bazén na trénink. Cesta trvala asi 15 minut, takže to pro nás byla taková malá rozcvička.
Vstup na bazén byl pro všechny kluby povolen od pěti hodin. Než jsme vše domluvili, do bazénu se děti dostaly až v půl šesté.
"Tlumočnice" z donucení, Kačka Jungová, která skvěle ovládá angličtinu, domlouvala vlastně téměř vše, co se týkalo ubytování, stravování a technických věcí na bazénu.
Děti si také vše domlouvaly samy, výuka anglického jazyka ve škole je pro ně velkou výhodou.
My, dříve narození, odkojení na školách pouze ruským jazykem, jsme s jazykovou bariérou spoléhali právě na Kačku a děti. Co se týkalo jídla a pití jsme sice zvládli, ostatní bylo bez překladače nad naše síly.
Maďarština je složitý jazyk, myslím, že ze všech zúčastněných se nenajde nikdo, kdo by se jej chtěl naučit.
Bazén v Šoproni je obrovský a krásný. Zázemí v celkem třech patrech, obrovská tribuna, dva bazény, jeden pětadvacetimetrový a druhý padesátimetrový, oba desetidráhové, to mnozí z nás ještě neviděli.
Po tréninku jsme spěchali zpátky na hotel a těšili se na večeři v místní restauraci. Jídlo bylo formou švédských stolů, takže si všichni mohli vybrat, co jim chutná a určitě jsme neodcházeli hladoví. Do postele jsme se dostali po deváté hodině a každý ulehl, jak je zvyklý.
Jelikož ranní rozplavání začínalo již v 7:15 hodin, vstávali jsme v šest hodin a snídaně byla v 6:30. Poté jsme se přesunuli opět pěšky na bazén, děti se rozplavaly a v půl deváté se začalo závodit.
Dopoledne závodili plavci ročníků narození 2014 a starší, v kategoriích A 2010 a starší, B 2011 - 2012 a C 2013 - 2014.
Pak byla polední přestávka, ve které jsme si v rychlosti došli na oběd. Alespoň většina z nás. Těm, kteří ještě plavali, jsme oběd donesli a najedli se přímo na bazénu.
Odpolední program začínal ve 14:45 hodin a byl pro kategorie ročníků 2015 a mladší (D). Zde plavala pouze Anežka Vokatá ve třech disciplínách a hned její první dva starty (50P a 200P) přinesly dvě zlaté medaile, které obdržela při vyhlášení chvíli po absolvování závodů.
Ve večerní části se plavala jenom finále, do kterých se kvalifikovali ti nejlepší z dopoledních rozplaveb. Sem se probojovala Vanesa Tylová ve dvou disciplínách (50P a 200P), Anna Pilsová (50Z) a Ran Regev (100VZ). Na medali bohužel nedosáhl ani jeden z nich.
Vanesa skončila 4. a 7., Anička osmá a Ran stejně jako Vanesa také čtvrtý.
Finálové boje skončily okolo osmé večer, takže jsme spěchali na pozdní večeři, do sytosti se najedli a každý padl do postele, aby načerpal síly na další závodní den.
Neděle začínala stejně jako sobota budíčkem v 6:00, snídaní a přesunem na bazén. I na bazénu se bojovalo ve stejném režimu, dopoledne nejstarší, po obědě nejmladší a večer finále. Všichni závodili jako o život, zaplavali pěkné časy a z nich vyšla skvělá umístění v obrovské mezinárodní konkurenci.
Všichni jsme s napětím očekávali, zda si naši plavci, kteří se probojovali do večerních finálových disciplín, sáhnou na medaili.
Vanesa si vysloužila opět dvě finále (50M a 100P), Anička jeden start (50VZ) a Ran také jeden start (50VZ).
Jako první plavala o medaili Vanesa, na 50M skončila desátá a na 100P to konečně cinklo!!!!! Druhé místo bylo krásnou odměnou za skvělý výkon, stříbrná medaile bude jistě krásnou památkou na tyto první mezinárodní závody.
Poté nastoupil do finále Ran a fantastickým sprintem, při kterém nebylo pouhým okem poznat, kdo je na jakém místě, rozhodla Omega (měřící zařízení) a vyhodnotila jej jako vítěze závodu na 50VZ!!! Zlatá medaile se houpala Ranovi na krku chvilku po opuštění bazénu a následném vyhlášení této disciplíny.
Jako poslední bojovala ve finále Anička, která ve vyrovnaném závodu skončila na 50VZ po výborném výkonu devátá.
Ještě bych zmínil, že zde soutěžily i další týmy z České republiky, náš spřátelený klub z Jindřichova Hradce zde sklidil také mnoho úspěchů a z maďarského bazénu vylovil spoustu medailí.
Po doplavání všech našich finalistů jsme se odebrali převléknout a asi v osm hodin jsme vyrazili domů. Cestou nás překvapila jedna čerstvá rakouská uzavírka, malé zdržení nám však dobrou náladu nezkazilo a půl hodiny po půlnoci jsme "přistáli" před strakonickým bazénem.
Myslím, že to není jenom můj pocit, ale byl to skvělý zájezd, výborné závody (prostředí i organizačně), parádní ubytovnání a strava a v neposlední řadě i bezva doprava.
Všem děkujeme za účast a předvedené výkony a přejeme do dalších závodů další úspěchy!!!
J.B.
